Dosti podobně v hodně zjednodušené formě jsme si vedli v rámci obce. Jsme potěšení že výstavba tělocvičny jde v souladu s harmonogramem, že většina plánovaných akcí se blíží do zdárného finále. Vše má ale to svoje ale. Jsou i věci, které se ne „posunuly na vedlejší“ kolej ale doufejme, že jen na příští rok. Žádnou vedlejší kolej však nenajdeme u kulturně‑společenských akcí, a je nenahraditelnou a nevratnou škodou jejich zrušení. A tak jen doufejme, že nám obecná situace příštího roku umožní nejen tyto akce konečně uspořádat, ale možná i některé přidat. K bilancování se doufám vrátím ještě v lednu příštího roku, kdy za rokem s číslovkou 2021 uděláme.

Blíží se Vánoce, nebo jsou již za dveřmi, jaké to zjištění téměř v půlce prosince!? Pro mnohé z nás a obzvlášť pro děti se blíží nejkrásnější období roku. Pro mnohé stres, shon, blázinec. Určitou kompenzací je ta čistá, prostá a nepopsatelná dětská radost, kterou pozorujeme na rozzářených dětských očích, a když se k tomu přidá sněhová pokrývka a mráz, který na líci vykouzlí zrůžovělá líce, je v tomto něco nepopsatelně krásného. Dětský křik dovádějících, sáňkujících nebo jinak skotačících dětí nám nejen připomíná dětství, ale hlavně tu onou bezstarostnou dětskou radost. Ovšem jak odlišný je mnohdy všední život o tomto mnozí z nás by mohli dlouze vyprávět nebo i napsat knihu. Avšak lítost a sentiment neumožňuje žádnou šanci na pozitivní změnu, tou šancí jsou malé radosti a maličkosti, obecně mnohdy ty, které nepovažujeme za zcela zásadní, ale které zásadně proměňují životní běh nejen nás samých, ale i našeho okolí.

V paměti mi zůstal rozhovor jedné babičky, která zůstala na Vánoce sama. Při otázce, jaké je to být sama na Vánoce? Babička se širokým úsměvem odpověděla. Milý hochu! Prožila jsem ty nejkrásnější Vánoce, které jsem kdy v životě měla! Připravila jsem si všechno to, co jsme vždy měli na štědrovečerním stole a pustila se do hodování. Následně jsem si sedla do křesla a spojila si všechny ty moje prožité Vánoce od dětství do teď v jedny, a tak jsem si to vše prožila znovu a znovu, bylo mi neskutečně krásně. To se nedá ani vypovědět, to se musí umět zažít. Ano, mnohdy je to o přístupu, postoji a nastavení. A nejen takováto pozitivní poselství nám mají připomínat poselství Vánoc, ne ty starosti, kterých máme každý možná někdy až nějak moc, ale tu radostnou zvěst, tu šťastnou novinu, tu pozitivní informaci že všechno má svůj smysl, že vše má svoje opodstatnění a důvod. Že naděje, jakou denně vkládáme do našeho počínání, úsilí to odhodlání není jen laciným a špatně pochopeným optimizmem. Že v naši mysli a našich rukou je změna, kterou mnohdy ani nepovažujeme za důležitou a podstatnou, ale ve výsledku se může ukázat jako rozhodující.

Milí spoluobčané přeji Vám všem bílé, krásné, pohodové, radostné, klidné a rodinné prožití Vánočních svátků a do Nového roku Vám přeji hlavně pevné zdraví, stálé štěstí, spousty síly a lásky. Aby lidé v naší krásné obci neztráceli víru, vzájemnou úctu, humor, okořeněnou určitou mírou tolerance a vzájemného pochopení.